Říjnová revoluce

 

Vstup Ruska do 1.světové války v roce 1914 zpočátku zmírnil vzrůstající nespokojenost s reakční carovou vládou, protože se všechny třídy sjednotily proti německému a rakousko-uherskému nepříteli. Ale válka se vyvíjela špatně, ztráty byly velké a hospodářství se hroutilo pod přílišnými výdaji.

    10.března 1917 vyvolal nedostatek chleba v hlavním městě stávky a demonstrace. Když se k demonstrantům přidala i armáda, byl car nucen abdikovat a byla rozpuštěna i duma. Moc přešla na dvě instituce: Prozatímní vládu, v níž převažovali pokrokoví příslušníci střední třídy a Petrohradský sovět dělnických a vojenských zástupců, složený z řady revolučních dělnických stran včetně bolševické. Tato dvě tělesa spolu spíše soupeřila. Byly sice zavedeny demokratické reformy, ale Prozatímní vláda nedokázala ani podat návrh na pozemkovou reformu. Také situace na frontě se stále zhoršovala. Když se v červenci pokusil pravicový generál Lavr Kornilov (1870-1918) o puč, zachránili vládu pouze ozbrojení dělníci, přičemž se projevilo, že vláda nemá skutečnou autoritu. Proti válce se důsledně stavěla pouze bolševická strana v čele s fanatickým marxistickým intelektuálem Vladimírem Iljičem Uljanovem (1870-1924), zvaným Lenin a ta začala pod působivým heslem: „Mír, chleba a půdu“ rychle získávat podporu. V září už ovládla petrohradský i moskevský sovět a začala plánovat převrat. Jeho chvíle přišla 4.listopadu (24.říjen podle starého ruského kalendáře), kdy Rudé gardy začaly ovládat Petrohrad. Prozatímní vláda se uchýlila do Zimního paláce, který následující noci bez boje padl. 7.listopadu vyhlásil Lenin, že se Sovět ujímá vlády ve jménu dělnické třídy a okamžitě vydal dekrety o ukončení války a o zahájení pozemkové reformy.

Revoluce však ještě rozhodně vyhráno, bolševici představovali v celé zemi menšinu a zvítězili teprve po čtyřech letech krvavé občanské války.

Říjnová revoluce

Zpět