Vlatním jménem Džugašvili J.V. se narodil 21.12.1978 a zemřel 5.3.1953.

Sovětský plitik a diktátor. Nedokončil pravoslavný seminář a stal se profesionálním revolucionářem. Od roku 1898 byl činný v sociálně demokratické straně v Gruzii – stoupenec Lenina. Několikrát zatčen, poslán do vyhnanství na Sibiři.Od roku 1912 po osamostatnění bolševické strany jeí přední funkcionář.e snaze upevnit bolševismus ho V.I.Lenin 1921-1922 prosadil proti L.D.Trockému do vedoucích stranických funkcí (od roku 1922 byl generální sekretář). Po Leninově smrti obhájil svoupozici v mocemském boji – intrikoval a dosazoval do důležitých postavení své přívržence (V.M.Molotov,Kirov a jiní). Mezi léty 1924-28 odstranil všechny své konkurenty (Trockij, Zinověv, Kameněv, Bucharin a Rykov). Jeho působení v úřadu bylo vládou státního teroru a totální kontroly s pomocí komunistické idiologie. Předložil program národního komunismu, tj.vybudování socialismu a komunismu ještě pro žijící generace. V roce 1927 zahájil socialistickou industrializaci a v 1928 kolektivizaci, která se změnila ve druhou občanskou válku a skončila plánovaným hladomorem. Zcela zlikvidoval soukromé vlastnictví a prosadil direktivní centrální plánování. 1.12.1934 zahájil období státního teroru, vrcholící moskevskými procesy. V zahraniční politice usiloval o ukončení mezinárodní izolace SSSR a spolupracoval se všemi podle vlastního prospěchu – zprvu s výmarským Německem, na začátku 30.let navázal kontakty se Západem. Koncem 30.let opšt jednal s A.Hitlerem (vznikl tím sovětsko-německý pakt o neútočení a přátelství v roce 1939) a začal sledovat imperiální cíle (anexe části Polska a Rumunska,Pobaltí,zimní válka s Finskem). Po přepadení SSSR Německem v roce 1941 se obával o další existenci sovětské moci, ale ve Velké vlastenecké válce získal podporu veřejnosti. Po porážce Německa utužil režim útisku, v zahraničí usiloval o stále větší vliv a moc. Stalin patří k největším diktátorům v dějinách.Decimoval celé společenské skupiny a národy. (stalinismus)

Zpět